Běžnou součástí silnic, zvláště ve městech, je i jejich křížení. To je možné řešit hned několika způsoby. Záleží přitom na tom, zda chceme řidičům dát možnost, aby zabočili. Každý z nich má totiž své výhody a nevýhody.
Zdaleka nejbezpečnější jsou nadjezdy a podjezdy. Ty najdeme nejčastěji na obchvatech měst. Jejich výhodou je plynulost dopravy, neboť ti, kteří zatáčí, přejíždí v podstatě do jiného pruhu. Problémem je však velká náročnost na prostor, který nemusí být vždy k dispozici. To je ostatně také důvod, proč jej v podstatě nenajdeme ve městech.
Dalším je klasická křižovatka, kterou známe všichni. Ta je ostatně zdaleka nejčastějším způsobem křížení. Výhodou je, že je nejméně náročná na prostor a poměrně přehledná pro řidiče. Bohužel je ze všech variant nejméně plynulá. To platí i pro ty, které jsou řízeny světelnou signalizací, tedy semafory. Právě zde se nejčastěji tvoří kolony, samozřejmě s výjimkou nečekaných překážek na silnici.
Tím nejnovějším řešením, kterému mnozí řidiči přišli na chuť, jsou kruhové objezdy. Zdálo by se, že spojují to nejlepší z obou předchozích možností. Jsou plynulejší než křižovatky a zároveň mnohem méně náročné na prostor než nadjezdy. Problém je, že i ony potřebují přeci jen nějaký prostor. Také mohou mít různé velikosti, přičemž těmi nejmenšími například nákladní auta neprojedou.
Pokud tedy projektujeme nové křížení, je nutné uvážit několik věcí. V první řadě je to prostor, který máme k dispozici. Čím méně jej máme, tím úspornější musíme být v našem řešení. Zkrátka a dobře, silnice, zvláště ve městech, nejsou nafukovací.
Dále musí řešit také provoz. Čím je na daném úseku vyšší, tím plynulejší musí ono křížení být. Samozřejmě, ideální řešení lze realizovat jen málokdy. To ostatně vidíme sami, když jedeme po silnici. Avšak měli bychom se o to alespoň snažit, neboť tím mimo jiné snížíme i počet dopravních nehod.
0 komentářů: „Jsou výhodnější klasické křižovatky nebo kruhové objezdy“